Cademario
Cademario | |
---|---|
Poloha | |
Souřadnice | 46°1′15″ s. š., 8°53′35″ v. d. |
Nadmořská výška | 792 m n. m. |
Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
Stát | Švýcarsko |
Kanton | Ticino |
Okres | Lugano |
Cademario | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 3,96 km² |
Počet obyvatel | 775 (2018)[1] |
Hustota zalidnění | 195,7 obyv./km² |
Správa | |
Oficiální web | www |
PSČ | 6936 |
Označení vozidel | TI |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Cademario je obec ve švýcarském kantonu Ticino, okresu Lugano. Žije zde 775[1] obyvatel.
Geografie
[editovat | editovat zdroj]Cademario se nachází v horní části oblasti Malcantone na západní straně údolí řeky Vedeggio. Nejvyšší bod se nachází v nadmořské výšce 974 m na Alpe Agra, nejnižší bod ve výšce 374 m nad Bioggiem. Přibližně 16 % rozlohy Cademaria je využíváno pro zemědělství, zatímco téměř 80 % je zalesněno. Podnebí je mírné, téměř středomořské, což je dáno slunečnou a chráněnou polohou.
Sousedními obcemi jsou Alto Malcantone na severu, Bioggio na východě a jihu a Aranno na západě.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Oblast kolem Cademaria byla osídlena již v době železné, jak dokládá pohřebiště s kremačními pohřby vykopané v letech 1939–1940 ve Forcoře mezi Cademariem a Arannem. Vesnice byla poprvé zmíněna v roce 1163 jako Cademerio[2] a v roce 1335 jako Cadelmario Superiore, aby se odlišila od Cadelmario Inferiore, dnešního Bosco Luganese, které se oddělilo v roce 1783. K Cademariu patří vesnice Renera a Bogno. V minulosti k obci patřila také vesnice Bioggio v údolí. Kolem roku 1000 vlastnil majetek a práva v Cademariu biskup z Coma, který později alespoň částečně přešel na benediktinské opatství Sant’Abbondio v Comu, jehož opat vlastnil v Cademariu dům. V první polovině 15. století muselo Cademario poskytovat milánskému vévodovi 44 vojáků.[2]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]Vývoj počtu obyvatel[2] | ||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Rok | 1599 | 1696 | 1801 | 1900 | 1950 | 1970 | 1980 | 1990 | 2000 | 2005 | 2010 | 2014 | 2020 | |
Počet obyvatel | 500 | 370 | 331 | 347 | 422 | 435 | 451 | 474 | 610 | 674 | 718 | 745 | 761 |
Hospodářství
[editovat | editovat zdroj]Svahy od vesnice až k Bioggio jsou po staletí osázeny vinnou révou. Ještě v roce 1990 se vinice rozkládaly na ploše 600 hektarů a pěstovalo se na nich 22 000 rostlin vinné révy. V posledních desetiletích musely některé vinice ustoupit četným rekreačním nemovitostem, které se dnes rozprostírají daleko po svahu. Z kdysi obhospodařované alpské oblasti Alpe Agra v lese nad vesnicí zbyl jen název, všechny budovy zmizely. Cademario bylo díky své jedinečné panoramatické poloze, chráněné před severním větrem, mírnému klimatu a celodennímu slunečnímu svitu jednou z prvních vesnic v Luganu, které byly již v 10. letech 20. století objeveny pro cestovní ruch.
V roce 1914 postavil naturopat Adolf Keller podle plánů architektů Arnolda Zieglera a Achille Galliho v nadmořské výšce 850 m n. m. uprostřed parku o rozloze 10 000 m² vysoko nad obcí lázeňský dům Kurhaus Cademario, tehdy nejvýše položené lázeňské centrum v kantonu. Keller se opíral o metody naturopata Arnolda Rikliho (1823–1906). Bylo zde zakázáno maso a alkohol, ale zato se zde dodržovala vegetariánská strava, podávaly se bylinkové čaje a opalovaly se na slunci, provozovala se přísně genderově segregovaná gymnastika na čerstvém vzduchu a procházky naboso ve všech ročních i denních obdobích a také koupele v nevyhřívaném bazénu pod širým nebem, prvním v kantonu.[3]
Součástí lázeňského areálu byl Kellerem založený park s nejvýznamnější sbírkou kaktusů v kantonu Ticino. V roce 1917 byl Kurhaus sloučen s Kurhausem Monte Bré a vznikl Kuranstalten A. G.. Keller byl lékařským ředitelem, Max Pfenning obchodním ředitelem. V letech 1924/25 byl Kurhaus rozšířen o západní křídlo. Keller vedl Kurhaus až do své smrti v roce 1969 a budova byla spravována rodinou Kellerů po další dvě generace. V 80. a 90. letech 20. století bylo vybudováno moderní wellness centrum přístupné veřejnosti. V roce 2006 přešel do vlastnictví hotelové skupiny Tessal SA. Během čty�� let byl nákladem více než 30 milionů franků přestavěn na luxusní wellness hotel. Omítka budovy je stále památkově chráněna. Spodní část terasovitých zahrad s květinami a bylinkami nad Kellerovým Kurhausem musela ustoupit trávníkům. Přístup na vyhlídkovou terasu v horní části je zarostlý křovinami, skleníky s Kellerovou sbírkou kaktusů již nejsou udržovány a chátrají.
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Jediným spojením vesnice s okolním světem je regionální silnice, vedoucí z Bioggia do Aranna přes Cademario. Napojení na síť veřejné dopravy zajišťují autobusy Postauto. Nejbližší železniční stanice je Bioggio na železniční trati Lugano – Ponte Tresa.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Cademario na německé Wikipedii.
- ↑ a b Ständige Wohnbevölkerung nach Staatsangehörigkeitskategorie Geschlecht und Gemeinde; Provisorische Jahresergebnisse; 2018. Federal Statistical Office. 9. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-04-11].
- ↑ a b c CROCI MASPOLI, Bernardino. Cademario [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2022-12-06 [cit. 2024-07-29]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Kurhaus Cademario Hotel & Spa [online]. [cit. 2024-07-29]. Dostupné online. (německy)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Cademario na Wikimedia Commons
- (italsky) Oficiální stránky